Alone together 8.kapitola

28. listopadu 2012 v 16:03 |  Dílovky
Tak po dlouhé době nový článek a také pokračování Alone Together :) doufám že se díl bude líbit a že tu zanecháte komentík :3 užijte si počteníčko :D




Jackův pohled :
Ležela na mě. Naše nahá těla se dotýkala a naše rty byli stále spojené. Nemohl jsem se jí nabažit. Pořád jsem jí chtěl víc a víc. Byla nade mnou, čas na změnění pozice. Opět jsem jí povalil na záda a obkročmo si na ní lehl. Ani na vteřinku se naše rty neodtrhly. Opět jsem sklouzl jednou rukou mezi její nohy a začal jí dráždit. Něžně mi vzdychala do úst. Usmál jsem se. Jemně jsem nadzvedl její pánev,automaticky roztáhla nohy. Mohl jsem to udělat,ale zaváhal jsem. Odtáhl jsem se od ní stále držíc její pánev. Podíval jsem se jí do očí. Nic neřekla. Jen se usmála a přitáhla se ke mně do objetí. V tu chvíli jsem si byl jistý. Neváhal jsem ani vteřinu. Pomalu jsem se do ní vsunul. Z jejích úst se vydral hlasitý ston. Její tělo se prohnulo a přitiskla se ke mně ještě víc. Po nějakém čase jsem začal přirážet. Její stony se ustálili. Opět jsem přitiskl své rty na její. Zrychlil jsem. Přitiskla se ke mně a začala vzdychat rychleji a rychleji. Jakýkoli zvuk, který by mohla vydat zakryla má ústa a pohltila ho. Její dech se spojoval s mým a měl jsem pocit, jakoby jsme na celém světě byli jen my. Jen ona a já. Za chvíli se naše těla společně prohla v orgasmu. Unaveně jsem se na ní svalil a vnímal jsem tlukot jejího srdce. Bylo rychleji,zhruba stejně jako to mé. ´´Miluju tě, Jacku….´´ řekla a hladila mě po hlavě. Usmál jsem se. Pomalu jsem zvedl hlavu z její hrudi a podíval se jí do očí. ´´Taky tě miluju,Alice.´´ odpověděl jsem a pohladil jí po tváři. Dali jsme si letmou pusu a potom jsem se opět uvelebil na jejích prsou. Její ruka opět zajela do mých vlasů. Vnímal jsem její teplo těla,její vůni,to jak se mě dotýkala a hlavně jsem vnímal tlukot jejího srdce. Po chvíli jsem usnul.

Pohled Alice :
Hladila jsem ho ve vlasech a na prsou cítila jeho dech. Najednou začal dýchat klidněji . Mé oči sjeli ze stropu k jeho obličeji. Měl zavřené oči. ´´Usnul´s…..´´ řekla jsem tiše a usmála jsem se. Sledovala jsem jeho spící obličej a opatrně odhrnula pramínek vlasů, který mu padal do očí. ´´Miluju tě……´´ opět sem šeptla a opatrně sundala jeho hlavu. Zvedla jsem se a posunula se níž,tak abych měla hlavu na úrovni jeho. Byla jsem ráda že tu se mnou byl. Byla jsem ráda že mi řekl že mě miluje. Oswald se vytratil z mé hlavy a nahradil ho Jack. Pořád jsem myslela na ten pocit,který jsem zažila když jsme byli spolu spojeni jako jedno tělo. Ten slastný pocit mě hřál u srdce. To že sem věděla že mě někdo miluje a váží si mě mně hřálo u srdce. Chytla jsem jeho ruku a pomalu zavřela oči. Byla noc a já usnula tisknouc jeho ruku.

Oswaldův pohled :
Nechal jsem jí ležet na zemi a odešel. Nezabralo to. Nedokázal jsem jí vymazat z paměti. Nedokázal jsem zapomenout na to jak voní,jak vypadá a jak moc jí chci. Brouzdal jsem chodbama našeho zámku. Utápěl jsem se v myšlenkách na Alice. Najednou jsem zaslechl hlas ´´Pane,vaše matka s vámi chce hovořit.´´ otočil jsem se a tam stál komorník. Ukláněl se a ruku měl nataženou směrem k pracovně matky. Došel jsem ke dveřím a zaklepal. ´´Chtěla jste se mnou mluvit?´´ zeptal jsem se a zavřel za sebou dveře. Pokynula mi ať jdu k ní. Došel jsem k jejímu stolu. Seděla za ním a přeměřila si mě pohledem,tohle jsem nesnášel. Měl jsem vždycky pocit že mi vidí do mysli. ´´Oswalde. Tvoje nevlastní sestra se zda být užitečná.´´ řekla. Nechápal jsem co tím myslí. Jak jí může být Alice najednou užitečná když jí tam zavřela?! Už jsem otevíral ústa že něco řeknu. Přerušila mě. ´´Tvoje sestra,ne Alice Baskerville, byla narozena jako ´´Dítě neštěstí ´´. Díky jejím očím má zvláštní schopnost brát a dávat život.´´ dokončila větu. Mé čelo se svraštilo. Asi vím co má v úmyslu a dvakrát se mi to nelíbí. ´´Co s ní chcete udělat?!´´ zeptal jsem se snažíc zakrýt můj hněv a obavy v hlase. ´´Tvá pravá sestra,jak jistě víš, je už po celá léta v hlubokém spánku. Alice má tu moc jí opět přivést k plnohodnotnému životu. Lacie,ona může opět žít!´´ poslední větu řekla téměř fanaticky. ´´A Alice se nic nestane? Každá síla má své omezení a hranice mezi životem a smrtí je dosti tenká matko.´´ odsekl jsem jí. Podívala se na mě se zvednutým obočím. ´´Nedůvěřuješ mi?! Nedělala bych to kdyby to mohlo zranit mou drahocennou Alice.´´ řekla se zastřeným hlasem. Nevyznám se v ní. Sakra! ´´ Pomůžu ti,pod jednou podmínkou. Po tom všem bude Alice jen moje.´´ přikývla, ani na chvíli nezaváhala. ´´Dostaň od ní toho Jacka. Pošli ho domů a řekni mu že sem po nějakou dobu nebude moct jezdit,když bude naléhat. A teď jdi…´´ dokončila svou myšlenku a posunkem ruky mě poslala pryč. Uklonil jsem se pomalu odešel. Vrátil jsem se do svého pokoje,vyhodil služebnou a posadil se na svou postel. Podložil jsem si bradu sepjatýma rukama a snažil se přijít na to co má matka doopravdy za lubem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sayuri-hime Sayuri-hime | E-mail | Web | 28. listopadu 2012 v 23:41 | Reagovat

Pěkný dílek. Začíná to být napínavé. :)

2 Miko Miko | Web | 29. listopadu 2012 v 15:10 | Reagovat

Hm, dítě neštěstí... Už se těším na další :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama