Alone together 9.kapitola

15. prosince 2012 v 19:09 |  Dílovky
Ahoooj :D jsem zpět a přidávám další pkráčko Alone Together :) snad se bude líbit a potěší po tak dlouhý době :3 budu ráda za každý komentík a vůbec všem kdo se sem zatoulá :D tak tady máte pokráčko.....





Jackův pohled :

Ráno mě vzbudila služebná. Pomalu jsem se posadil a podíval se na ní. Měla úplně červený obličej. Hm jak neobvyklé ´´Co se děje?´´ ze ptal jsem se a opatrně povytáhl deku a zakryl jsem s ní Alice ještě víc. ´´Oswald-sama si vás žádá ve své pracovně.´´ řekl a rychle odešla. Oswald se mnou chce mluvit?! Celkem neobvyklý. Usmál jsem se pro sebe a začal se oblékat. Už jsem byl připravený k odchodu,ale její hlas mě zastavil. ´´Jacku?´´ řekla rozespale a posadila se na posteli. Deka spadla z jejího těla a teď tam seděla jen nahá. Když jsem jí tam tak viděl,nechtělo se mi od ní. Né kvůli tomu že na sobě neměla nic,ale chtěl jsem s ní být neustále. ´´Hned budu zpátky,tak chviličku počkej ne?...´´ řekl jsem s úsměvem. Přikývla. ´´A Alice…´´ opět jsem upoutal její pozornost ´´….zakryj se ať mi nenastydneš.´´ opět sem se usmál a pomalu odešel. Ovšem její rudý obličej a rychlý pohyb deky směrem k jejímu trupu mi neunikl.

Oswald :

Konečně jsem slyšel zaklepání. ´´Dále…´´ křikl jsem a dovnitř vešel Jack a celej zářil. Co to jako má bejt?! A kde vůbec byl poslední noc?! ´´Ahoj Oswalde.´´ řekl s úsměvem a přihopkal ke mně. Tak nějak mě to děsilo,měl sem pocit že je gay a moje tvrzení se skoro potvrdilo,když mě obejmul. Jenže to sem nevěděl že moje další otázka mé vnitřní tvrzení vyvrátí. ´´Kde si byl celou noc a den?´´ zeptal jsem se. ´´Ahh…chtěl bys to vědět jo?!´´ znova měl úsměv od ucha k ucha a než sem stačil cokoliv říct začal povídat sám. ´´Byl jsem u Alice. Kámo ona je tak úžasná její rty,vlasy,vůně….´´ rty?! Vlasy?! Vůně?! Začalo se to ve mně vařit a už jsem dál nemohl snášet co všechno mi o ní vykládal. Nechtěl jsem to slyšet,nechtěl. ´´Musíš odjet!´´ přerušil jsem ho. ´´spolu spali no pot-…CO?! To jako proč sakra?! Kvůli tomu že miluju tvojí ségru?!´´ rozkřičel se. ´´Ne. Matka si to přeje,ale neboj za týden se budeš moct vrátit.´´ řekl jsem a nahodil falešný úsměv. ´´A s Alice to nemá nic společnýho jsem rád za vás za oba.´´ jako kdyby! Teď bych tě nejradši zabil na místě,ale ne….počkám si jak se budeš tvářit až Alice bude jen moje. Ušklíbl jsem se.

**********

´´Tak za týden!´´ křikl jsem s úsměvem za kočárem ve kterém odjížděl Jack. Chm. Jako kdyby. Znovu jsem se ušklíbl. Pomalu jsem šel ke dveřím zpět do zámku ve kterých stála matka. ´´Spoléhám na tebe synku….´´ řekla a já jen kývl. Musím přesvědčit Alice aby spolupracovala. Potom,až potom bude jen má. Teda potom až se opět probudí Lacie. Čas začít. Prošel jsem zámkem a vyšel na zahradě. Už ze dveří jsem viděl jak se kouká z okna její věže směrem k aleji sakur. S jejími vlasy si pohrával vítr a mě opět popadla ta hrozně velká touha jí mít a hned. Ne,ne,ne. Musim to přetrpět a vydržet dokud se neprobudí Lacie. Pomalu jsem šel pod její okno,tak aby mě viděla když se trošičku sehne. ´´Alice!!´´ zavolal jsem na ní. Jakmile se podívala dolů a viděla že to jsem já její oči se rozšířili a rychle zalezla dovnitř. No co sem moh čekat. Čím víš sem po schodech stoupal,tím víc mi v hlavě zněl hlas Jacka ´´Milovali jsme se a potom do rána spolu spali…´´ tohle,jen tohle mi utkvělo v paměti. Už jsem byl u jejích dveří a lehce jsem zaklepal. ´´Alice,pusť mě prosím dovnitř…..chci se…..CHCI SE ZA VŠECHNO OMLUVIT!!!´´ zakřičel jsem přes zavřené dveře. Uslyšel jsem zevnitř ránu. Co se stalo?! ´´Alice?´´ neodpověděla. Sakra! Co se jí stalo?! ´´Alice! Jsi v pořádku?!´´ dokola jsem opakoval tuhle větu. Po chvíli jsem,ale uslyšel jak se klíč v zámku otočil. A pomalu se otevřeli dveře. Stála v nich Alice. Měla na sobě šaty barvy šeříku a kolem rukávů a lemu sukně byla bílá krajka. Její krásné hnědé vlasy měla rozpuštěné a na tváři jí pohrával lehký ruměnec. Pousmál jsem se. Ulevilo se mi ,že ta rána co jsem slyšel byl jen šálek čaje, který se roztříštěný válel na podlaze u stolu. Můj pohled opět sjel k jejímu obličeji. Pohled měla zarytý do země a ruměnec na tváři jí přetrval. ´´Omlouvám se!´´ křikl jsem a lehce se klonil. To nepříjemné ticho,které naplnilo prostor se zdálo nekonečné.

Alice :
Uklonil se! Co mám dělat?! Já…jak mám reagovat?! Nevím. Je to můj bratr a nehledě na to co se stane vždycky ho budu mít ráda. Zatla jsem ruku v pěst a lehce ho s ní klepla do jeho skloněné hlavy. ´´Baka….´´ šeptla sem a do očí se mi začali hrnout slzy. Pomalu se zvedl a uviděl mé uslzené oči. ´´Alice....´´ řekl a jeho úsměv se tak moc podobal tomu Jackovému. ´´Odpuštěno…´´ řekla sem a natáhla k němu ruku. Chytl mě za ní. Bála jsem se že se to bude opakovat,ale nemohla jsem se ho bát věčně. Byl to můj bratr,milovala jsem ho a to se nezmění i kdyby se mě pokusil zabít. Chci věřit tomu že není tak špatnej,jak to vypadá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sayuri-hime Sayuri-hime | E-mail | Web | 16. prosince 2012 v 17:42 | Reagovat

Ty to vždycky tak napínáš :D

2 Lůca Lůca | Web | 16. prosince 2012 v 18:17 | Reagovat

:D no jo no :) nemůžu to moc uspěchat :D díky za koment *.*[1]:

3 Sayuri-hime Sayuri-hime | E-mail | Web | 16. prosince 2012 v 20:04 | Reagovat

[2]: Není zač :D To je samozřejmé :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama