New life...9.kapitola

6. června 2013 v 20:59 |  Dílovky
Tady je další slibovaný dílek New life :) Doufám že se vám bude líbit >///< A mám pro vás dobrou zprávu...teď píšu o sto šest,ale příští tejden se budu muset šrotit,už nám otevřou školu,teda možná :D takže tu asi ten tejden dva nebudu,ale to vám dám ještě vědět :) tak si užijte dílek lásky a papa :-*




Když jsem se ráno vzbudila,cítila jsem,jak mě objímají silné paže a tisknou mě ke svalnatému tělu. Nejistě jsem se odtáhla a podívala se mu na obličej. Vypadal tak roztomile,když spal. Lehce sem se usmála a odtáhla se. Bolest. Najednou mi nohama projela ukrutná bolest a mé tělo se začalo zmítat v křeči. Do háje! Co to sakra… nadávala sem v duchu. ´´Hmmm….to už je ráno…´´ řekl ospalý hlas Grimmjowa. Nezmohla jsem se ani na něj podívat,tak moc to bolelo. ´´Rukio! Co je?´´ rychle si sednul a položil mi ruce na ramena. ´´Bolí to….´´ zmohla jsem se jen na ty dvě slova. Okamžitě mu sjel pohled na mé nohy. ´´Neměla si celej den chodit! Musíš to brát postupně!´´ začal na mě křičet. ´´Teď mě chceš poučovat?!´´ zařvala jsem na něj pro změnu já. Sice jsem trochu odfiltrovala tu bolest tím řevem,ale moc to nepomohlo. Nohy jsem stále měla jako v jednom ohni a nemohla jsem s nima pohnout. ´´Nikam nechoď!´´ křikl Grimmjow a běžel ke dveřím. Viděla jsem,jak je odemyká. Kam bych asi tak šla?! Hej! Tys zamknul?!křičelo na něj mé podvědomí,ale nevydala jsem ani hlásku. Připadalo mi to jako věčnost než se Grimmjow vrátil. Sedl si vedle mě ´´Zavolal sem doktora,bude tu tak za půl hoďky. Zkus to vydržet..´´ řekl a začal mě konejšivě hladit po vlasech. Zkus to vydržet… Tobě se to kecá co!!!

´´Vypadá to dobře. Nechtěl bych být neslušný,ale jsem rád,že vás ty nohy bolí. Je to aspoň důkaz toho že je v nich cit.´´ říkal doktor Urahara a prohraboval se ve svojí aktovce. ´´Když vás zase budou bolet vezměte si tuhle pilulku,ale jen jednu denně.´´ vyndal prášky ze své brašny a položil mi je na noční stolek. ´´Taky si odvezu ten vozík a nechám vám tu berle. Musíte ty nohy trénovat postupně,ale opatrně.´´ informoval mě nakonec,jen sem přikývla. ´´Budu něco platit?´´ zeptal se Grimmjow,který celou dobu stál u dveří z pokoje. ´´Probereme to v obýváku.´´ řekl Urahara a naposledy se na mě i s Grimmjowem podíval,pak zmizeli za dveřmi v obýváku. Proč se o mě tak staráš?! Proč ti na mě tak záleží?! Začala sem se ptát sama sebe v duchu. Nenáviděla jsem ho za to,že byl s jinou,ale zároveň jsem ho milovala zato,že je při mně,ale tak moc to bolelo. Pořád se mi vyjevoval ten obraz Grimmjowa a Nel v koupelně. Spolu. Nazí. Byla jsem na něj tak naštvaná,ale nemohla jsem se na něj zlobit věčně. Byl tak sexy,tak roztomilej. Chtěla jsem,aby byl jen můj a nikoho jinýho. Hlavně sem nechtěla aby byl její. Naštvaně jsem bouchla pěstí do matrace. Jsem tak naivní… ´´Co je? Proč se vztekáš?´´ zeptal se Grimmjow stojící ve dveřích. ´´Nic. Kolik ti jsem dlužná?´´ zeptala jsem se pohotově a střelila očima k němu. ´´To nestojí za řeč.´´ ´´Kolik?´´ naléhala jsem. ´´Řek sem že to nestojí za řeč!´´ křikl po mně. ´´Jak myslíš….´´ odbyla jsem ho lhostejně. Odvrátila jsem od něj zrak a koukla se na budík na nočním stolku. 10:35. ´´Kurva!´´ zaklela jsem a začala se škrábat z postele. ´´Co je?´´ ´´Mám bejt v jedenáct v redakci,nestihnu to!´´ ´´Od půl dvanáctý mám přednášku. Můžu tě tam vzít…´´ ´´A jak?! Autem nejedu!´´ štěkla jsem po něm. Pomalu jsem se začala šourat po pokoji. ´´Nechceš odejít?! Ráda bych se převlíkla!´´ opět sem na něj byla hnusná. ´´Tsk!´´ bylo vše co sem od něj slyšela a potom už zmizel za dveřma. Začala jsem prohrabovat svůj šatník. Neměla jsem co na sebe (dobře měla jsem napěchovanou skříň oblečením,ale známe jak to chodí ne). Nakonec to vyhráli černé džíny a levandulová košile,přesto černé šáčko. Rychle jsem se oblíkla a vyšla z pokoje. Grimmjow seděl v křesle a jakmile mě zpozoroval,vstal a přehodil si batoh přes rameno. ´´Tak jdem…´´ ´´Ha?! Já jdu,ty tam máš bejt až za tři čtvrtě hoďky.´´ nechápala jsem proč chce jít se mnou. ´´To jo ale ty tam máš bejt za 15 minut a to jaksi po svejch nestíháš.´´ ´´Aha! A s tebou tam jako poletim?!´´ ´´Né,poběžíš….´´ Cože?! Poběžim?! Jak to jako myslel?! Vždyť já.. nestačila jsem dokončit svoje myšlenky a Grimmjow mě chytl do náruče. Obul se a už,už se chystal vyběhnout ze dveří. ´´Boty!´´ křikla jsem na poslední chvíli. ´´Bože! Jaký?´´ ´´Ty černý conversky….´´ šeptla jsem. To byl takovej trapas. Posadil mě na botník a začal mě obouvat. ´´Já to zv-´´ ´´Jsem rychlejší…´´ řekl a zvedl oči ke mně. Začala jsem se nekontrolovatelně červenat. Teprve teď jsem si uvědomila co měl na sobě. Měl taky černé džíny a bílou košili,lehce rozeplou s ležérně uvázanou černou úzkou kravatou. Myslela jsem že začnu slintat. Najednou mi přišlo,že Nel neexistuje. Že nikdy neexistovala. Myslela jsem jen ta tohohle sexy chlapa,co mi právě zavazuje tkaničky. Nevim co mě to popadlo,ale chytla jsem jeho tvář do dlaní a přitiskla své rty na ty jeho. Po chvíli jsem se odtáhla. ´´Ty se nezdáš…´´ řekl a lehce se usmál. ´´Ty taky ne…´´ opětoval jsem mu úsměv. Byl tak sladkej. Opět sem položila dlaně na jeho tvář a lehce se přiblížila k jeho hebkým rtům. Políbil mě,ale ne tak jako já jeho. Bylo v tom něco jinýho. Byl vášnivý a plný touhy. To byl Grimmjow,tak jsem ho znala. Po chvíli co jsem se líbali lehce pootevřel ústa. Udělala jsem to samé. Neváhal ani vteřinku a jeho jazyk už zkoumal záhyby mých úst stejně jako ten můj zkoumal jeho ústa. Sladké… pomyslela sem si. Začal si mě k sobě přitahovat a líbat mě čím dál tím víc vášnivěji. Klekl si přede mě čímž způsobil to,že jsem se lehce narovnala. Jednu ruku si omotal kolem mého pasu a druhou položil na můj týl. Moje ruce se přemístili z jeho tváře na jeho záda a krk. Nechtěla jsem ho nikdy pustit,ale mé plány po chvíli pokazil nedostatek vzduchu v mých plicích. Oba jsme se od sebe neochotně odtáhli. Opřel si čelo o to mé a podíval se mi do očí,kde jeho zrak i zůstal. Oba jsem těžce oddechovali. ´´Jestli se chceš znovu líbat,tak to do práce nestihneš a já nestihnu ani svojí přednášku….´´ ´´Kolik je?´´ zeptala jsem se a jeho oči se podívali doprava na hodiny na stěně. ´´Je za pět jedenáct….zhruba…´´ ´´To abychom šli..´´ vydechla jsem. ´´Snad abych přidal do tempa až poběžim…´´ usmál se já mu úsměv opětovala i s lehkým přikývnutím. Pomalu vstal a dal mi pusu na čelo. Do zavázala jsem si botu a Grimmjow mě potom hned vzal do náruče. Usmála jsem se a taky mu dala pusu na čelo. ´´Neprovokuj…´´ řekl varovně. ´´Nemluv a běž! Nechci přijít pozdě!´´ okřikla jsem ho. Šibalsky se usmál a vyběhl. Byla jsem tak šťastná. Vypadalo to,že už jsem ho získala a byla jsem si tím i celkem jistá. Tak moc jsem ho chtěla mít jen pro sebe. Zní to sobecky? Jo zní a v tomhle případě klidně sobec budu. Ten nehřeší,kdo hřeší z lásky,že?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Teresa-san Teresa-san | E-mail | Web | 7. června 2013 v 10:15 | Reagovat

KRÁSA! Ten konec naprosto miluju!!! <3333 A jak se furt pošťuchujou, to nemá chybu... :D
Moc se těším na další dílek a jsem ráda, že Rukia konečně chodí... :3 Ale Grimmjowi jsem ještě neodpustila -__-" stále si předtavuji jeho a Nel... ještě mu ukaž Rukio! ;3 XDDD

2 Danyla Danyla | Web | 7. června 2013 v 13:07 | Reagovat

Sugoi!!!!! Do tejto poviedky som sa asi zamilovala kyaaaaa Už aby bol ďalší diel :3 :3 ^^ Oni sú spolu taký slaďoučkí :3 :3 ňuňu ^^

3 Lůca Lůca | Web | 7. června 2013 v 15:09 | Reagovat

[1]:

[2]: Jsem ráda že se vám dílek líbil >////< další přibude co nejdřív :3 mám dva díly náskok :D

4 Rei-chan Rei-chan | Web | 9. června 2013 v 10:55 | Reagovat

Krasne :3 ten koniec bol.uplne nadherny *-*

5 Lůca Lůca | Web | 9. června 2013 v 14:18 | Reagovat

[4]: arigatou Rei-chan >////<

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama